pondělí 29. října 2018

Matka měšťanda nebo vesničanka? Co je víc?

Tak jsem si během prázdnin vyzkoušela, jaké je to být na vsi. Protože ze mě bude vesničanka. Jednou. Až konečně přestaneme o stavbě jen mluvit a přidáme ruku k dílu (že muži?). Už jsme ale kopli
(a hned na to si dali pauzu), takže doufejme, že cíl se zlehka přibližuje. Každopádně tu mám pro vás srovnání rodilé měšťačky, jaké že je to býti matkou ve městě a na vsi. Tedy, co jsem zatím za svou mateřskou kariéru pochytila. ;-)

čtvrtek 2. srpna 2018

7 tipů, jak přežít vedro s malým děckem


Koupaliště? Raději už ne. Dost bylo sluníčka! To jsou taky nápady, být tam přes poledne a opékat se zaživa. (Ano, obličej mám trochu dorůžova.) A tak jsem dnes vyrazila do knihovny s nadějí, že je klimatizovaná a přečkám tam nějaký ten čas s Baru u knížek. Budem si hezky ukazovat zvířátka a při tom nás bude ovívat jemný vánek... už žádné kapky potu stékající po zádech a po břiše...

Tak jsme se trochu zasnily (předpokládám, že to čteme hlavně my ženy) a zpět do reality. Pro ty z vás, co by náhodou měly stejný plán, tak mám pro vás zprávu: V knihovně žádná klimoška není! (tady u nás v MB) Ale knížek mají dost, to zas jako jo. 😆 Každopádně jsem tedy přemýšlela a vymyslela těchto sedm způsobů, jak přežít vedro s malým děckem:

čtvrtek 28. června 2018

Dospělá a houpat se na houpačce? Jako fakt?

Tak jsme si zase s Baru vyrazily na hřiště, co je hned vedle školky. Sedím na houpačce, zlehka se pohupuju, Baru kolem pobíhá a pozoruje děti za plotem. Taky se tam dvě holčičky houpou. V tom jedna přiběhne k plotu a zavolá na mě: Proč tam sedíte? a uteče zpátky na houpačku. Protože se ráda houpu!, odpovídám. Za chvilinku přiběhne ta druhá a říká: Co tam děláte? a zase uteče. Zavolám na ně tedy s otázkou: A co tam děláte vy?. Nakonec se obě osmělí, přijdou až k plotu a povídají: Nojo, ale my jsme ještě mimina..

sobota 23. června 2018

Pánové, chcete mít doma spokojenou matku?

Na thajské masáži jsem byla poprvé v Bangkoku. Byla to bomba. Vůbec jsem tenkrát netušila, co mě čeká, a pamatuju si, jak mě překvapilo, když si mě thaječka pěkně oblékla do plátěného oblečku (raději nepřemýšlet, kolik zpocených lidí to mělo na sobě přede mnou?!?). Když jsem potom vycházela ze salonu, byla jsem fakt zmasírovaná! Smála jsem se a brečela zároveň! Šlo to ze mě! V tu chvíli jsem si říkala (tak jako Homolka na výletě v lese): "Já bych je sem vyhnala všechny!".

Co jsem s dítkem doma a snad každé ráno se budím se ztuhlými zády od toho nekončícího nočního kojení, jsem nejednou na tu nezapomenutelnou masáž vzpomínala. A co se nestalo? Můj milý nelenil a asi po stoosmdesátišesti náznacích, že mě teda jako fakt strašně bolí záda, zakoupil mi k narozeninám poukázku!

sobota 17. února 2018

Výzva všem stále ještě bezdětným!

Na nic nečekejte a pořiďte si modelínu! Fakt! Nezbláznila jsem se! Myslím to vážně! Nebo dřevěné kostky! Nebo pastelky a k tomu nějaký krásný blok! Nebojte, když tak se to bude časem určitě hodit. Momentálně ale myslím, abyste si to pořídili jen a jen pro sebe! Dokud to jde!

Protože když si budete chtít postavit třeba takový úžasně vysoký a rozlehlý hrad (Ze všech kostek v krabici? Tomu říkám výzva!), který nedej bože ještě barevně nějak ladí, jako např. dole jen modré "cihličky", střechy pouze červené a taky každá věž stejně vysoká, a budete mít vedle sebe malé nezbedné dítko, stihnete na sebe postavit s velkou dávkou štěstí akorát tak tři kostky, které vám zrovna přišly pod ruku! Pak dítko udělá nemilosrdně bác a vaše stavařské ambice skončí v nenávratnu, rozházené po celém bytě! A vám zbudou jen oči pro pláč a ruce pro koště, kterým se zoufale snažíte vyšťourat tu kostičku, která zapadla až úplně dozádu pod postel, a vaše dítko jí zrovna strašně moc potřebuje a dává to náležitě hlasitě najevo. (Ehm, hrad na ilustrační fotce se mi povedlo postavit v tom šťastném okamžiku, kdy Baru usnula a já zrovna ne!) 😁

neděle 31. prosince 2017

Předsevzetí napité stále kojící matky

Ano. Mám v sobě asi tři deci vína, což je pro kojící matku asi jako bych si za "mlada" (v uvozovkách, neb jsem přeci stále mladá!!!!) dala pět piv a tři zelené! Takže v tomto jiném stavu jsem se rozhodla, že si přeci jen předsevzetí do nového roku dám. I když jsem své cíle pro další rok původně psát nechtěla, protože bych pak akorát byla naštvaná, že se mi to zase nepovedlo. Ale všichni ti ezoteri...ezoteráci nebo jak se jim to vlastně říká? Prostě všichni ti ezotero-lidi říkají, že když si ta přání vyslovíš bo napíšeš, tak si je přivoláš do života!!! Tak tady tedy máte to, čeho bych chtěla v příštím roce dosáhnout:

pondělí 4. prosince 2017

Výtahová story... aneb paneláková zábava pro otrlé

Bydlíme v panelovém domě. Ano, jsem holka z paneláku. Alespoň prozatím. Než totiž můj "skoromuž" (ne, že by byl mužem jen skoro, nýbrž je skoro můj, tedy než si mě vezme) postaví náš vysněný dům na vsi, pobýváme provizorně v garsonce o velikosti jedné velké místnosti. Plánovali jsme to tak na půl roku, ale budeme tu už kolikáté??? No fakt, už TŘETÍ Vánoce, což dokazují dva uschlé vánoční stromečky na našem pidi-balkoně, které stále čekají na to, až je můj skoromuž vyhodí (ještěže máme ty balkonky dva). A tento náš panelák, který má celých devět pater garsonek, má dvě specifické zvláštnosti:

Ta první je taková, že v každém bytě je na konci kuchyňského koutu vana. Ano, vana v kuchyni! Kdo nevěří, nechť přijde k nám na návštěvu! Já to považuji za výborný nápad neb to má své výhody! Třeba když potřebujete uvařit a zároveň zabavit dítě. Prostě ho šoupnete do vany a máte ho od sporáku pod dozorem!

Tou druhou zvláštností jsou výtahy! Jsou tu dva a řeknu vám, že menší výtahy jsem snad ještě v životě neviděla! Lituju případného klaustrofobika, který bydlí až v devátém patře (nedej bože, kdyby se ve výtahu zasekl, jako se to už jednou stalo mě). Díky této velikosti (nebo spíš malosti) jsem měla značně omezený výběr vhodného kočárku pro Bejbinu. Nesměl být totiž širší než 60 cm, aby dokázal do výtahu zajet! A jelikož jsem chtěla "terénní kočárek" (aby zvládl kdejakou roztraktorovanou polní cestu, až se pojedem podívat za tátou, co dělá), které bývají většinou objemnější, tak to byl úkol značně nelehký. Nakonec se však zadařilo a kočár v požadované šíři i s nafukovacími koly jsme sehnali. Ufff. "No kdo měl tušit, že problém nakonec nebude šířka, ale délka???!!!", napadlo mě jednou takhle ve výtahu, když už ještě stále nesložený kočárek čekal na Bejbinu doma v krabici.

středa 18. října 2017

Zvířátka v našich domovech...

Máme doma několik domácích mazlíčků. A tím nemyslím jen rybičky v akvárku. Ti jsou totiž proti ostatním zviřátkům docela obři! Zabydleli se u nás takoví pěkní malí šediví motýlci, prý se jim říká potravinoví moli. Kdo mohl na začátku, když tu poletoval jeden takový motýlek, tušit, jaký z toho bude zvěřinec?!?!!

čtvrtek 24. srpna 2017

Chcete si pořídit také dítko? Tak čtěte...

Pokud se zrovna některá z dam (ale i pánů), rozhoduje, zda do toho prásknout a pořídit si jedno takové roztomilé dítko jako je naše Baru anebo nikoli, sepsala jsem výčet výhod a nevýhod, které mateřství přináší. Tedy přesněji, přineslo zrovna mě. Je to pohled čistě subjektivní neb někdo může lehce nevýhodu vidět jako výhodu a naopak. Všechno je jen otázka pohledu.

Čím začneme? Znáte takové to: "Mám dvě zprávy! Jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou chceš slyšet jako první?" Když tak o tom přemýšlím, myslím, že bude lepší začít těmi horšími, protože při čtení těch lepších na ty špatné zapomenete a Baru bude mít třeba brzy nového kamaráda! 😀

sobota 5. srpna 2017

O vláčku, který rád snil

Před pár lety jsem měla dlouhou chvíli (tenkrát, jak jsem byla nezaměstnaná) a ač jsem ještě neměla žádné dítko, prostě mě jen tak napadlo napsat pohádku. A tak tady je. Zkuste jí třeba přečíst doma svým dítkám a dejte vědět, jak se jim líbila! :-)



Žil byl jeden vláček a ten nerad vstával, protože rád snil. Říkáte si, o čem si tak snil? Třeba 
o superdlouhém tunelu... o průvodčí, která se vždycky usmívá… o jídelním kupé, které je plné dobrot… o píšťalce, která místo obyčejného pískání zpívá písničky… a tak podobně. Jenže vláček měl svůj jízdní řád a jeho záliba ve snění mu dělala potíže. Vždycky se probudil hrozně pozdě a ani se nestihl nasnídat. Musel rychle frčet, aby vyzvedl všechny ty, kteří ráno pospíchali do práce anebo do školy.

středa 26. července 2017

Diagnóza jménem NEZAMĚSTNANÁ!

Každému se minimálně jednou za život stane tahle nemilá věc. Ať už jste podala výpověď sama, byla nahrazena někým mladším, lepším, výkonnějším nebo snad vyhozena pro nadbytečnost, protože smůla – firmu koupila zahraniční společnost a začalo se škrtat, následující dny, týdny či měsíce si každý musí projít stejným peklem.

Zpočátku se to zdá možná jako nebe na Zemi. Máte spoustu volného času!!! Konečně se můžete vrhnout na věci, na které před tím nebyl čas. Zajet si na dovolenou, zvelebit váš dům či byt, udělat si pořádek podle Feng Shui (doporučuji knížku Zbavme se nepořádku s feng shui od Karen Kingston), znovuobjevit staré koníčky, mít více času na rodinu a přátele… Postupem času ale tahle prvotní euforie vyprchá a vy si uvědomíte, že našetřené peníze brzy dojdou a bude třeba vydělat nové.

pondělí 12. června 2017

Pomoc! Moje dítko si cucá palec!

Nikdy se mi nelíbila mimina s dudlíkem. Natož když už dítko dávno chodí a mluví (pokud mu je přes dudlík vůbec rozumět) a dudlíka pořád v puse! Když jsem jako správná těhotná študovala, jak být ta dokonalá matka, zjistila jsem, že dudlík může udělat trable s kojením. A tak bylo rozhodnuto. Moje Baru mít dudlík rozhodně nebude! 

Jen co se narodila, už během bondingu (pro neznalé: bonding = dvě hodiny tulení s mamkou hned po porodu) se mi pěkně přisála na prso. Bohužel se netrefila přesně na bradavku a tak mi tam udělala "pěknýho rudýho cucáka". :-) Každopádně od té chvíle se mi potvrdilo, že Baru bude teda pěkný savec!

pondělí 24. dubna 2017

Šedá hmota mozková opravdu ubývá! Tady jsou důkazy!

Jak jste již mohli číst v jednom mém předchozím psaní, bylo prý prokázáno, že těhotným a kojícím matkám ubývá část šedé hmoty mozkové. Nechci tímto strašit nastávající matky (nebojte, mateřství má i spoustu pozitiv!!), ale na sobě jsem měla možnost vypozorovat, že je to fakt. Nějaký čas jsem to sledovala a postupně si zapsala důkazy toho, že nám kojícím matkám to občas prostě nemyslí. Na naši obranu však musím říct, že v některých oblastech nám to naopak myslí moc dobře! Například když se balíme na výlet k babičce! Bezdětní by neuvěřili, co všechno sebou taková matka musí mít! Plínky (kolikrát se to dítko dneska asi pokaká??), ubrousky, krém, připravený uvařený oběd pro dítko, bryndák, lžičky raději dvě (s jednou si dítko hraje, druhou se krmí), hračku na zabavení, křupky, nosítko, vestu přes nosítko... a to jsem minimalistka! Některé matky toho berou ještě víc! Pak se není co divit, když dítko mám dokonale sbalené, ale sama vyrazím ven, aniž bych si vyčistila zuby! Prostě jsem v tom zmatku zapomněla! (nestává se mi to moc často, nebojte) 😁

středa 1. března 2017

Tuhý šampon?? ...aneb jak jsem experimentovala s vlasy

Ne, nezbláznila jsem se a ani se ze mě nestává "lesana" (Neboj, Matěji, nohy si budu stále holit, protože tak to mám prostě ráda!). Ale náhodou mě reklama na facebooku nasměrovala na tuhé šampony. Prý jsou čistě přírodní, žádná chemie a vlasy po tom eňoňůňo! Dokonce prý jedno takové mýdlo vydrží mnohem déle než lahev šamponu a vůbec není zapotřebí kondicionér! No to je něco! Hned na to jsem měla svátek, což se mi náramně hodilo k tomu nechat si jako dárek nadělit jeden takový "šmýdlon" (Tak jsem si tento zázračný prostředek dovolila pojmenovat.).

úterý 24. ledna 2017

Mama manager... aneb co už mě mateřství naučilo

Tenhle článek jsem měla v plánu napsat, když byly Baru tři měsíce. Jenže v září bylo ještě krásně, my pořád venku. Pak přišel podzim, nějak jsem nestíhala... no a pak, když si člověk vymyslí, že skoro každému členu rodiny uháčkuje k Vánocům čepici anebo dá alespoň poukázku na budoucí uháčkovanou čepici (když mě to tak baví)...člověk se ani nenaděje a Baru už slaví sedm měsíců na světě (Na Silvestra! Daly jsme si spolu na oslavu mlíko! 😉)

Je to tak, tříměsíční zkušební doba mé nové pracovní pozice jménem "mama manager" /čti mama menežr/ je nenávratně pryč. Co zkušební doba... při té se dá zrušit pracovní poměr okamžitě, klidně i bez udání důvodu. Mama manager (dále už jen MM - pozor na možnou záměnu, v diskuzích všech snažilek, maminek a jejich mimísků to znamená mateřské mléko) taková práva nemá. MM nemá vůbec žádná práva. Pracovní doba 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Mateřská, že je dovolená? Všechny matky přece ví, že tento pojem vymyslel chlap.